O platební bilanci zahraničního obchodu

28 dubna, 2023/ Business/

Platební bilance se skládá ze dvou částí: z běžného účtu a z účtu kapitálového, přičemž součet obou těchto dílčích bilancí se vždy rovná nule.

Bilanci Běžného účtu tvoří 4 číselné položky:
1.       peněžní rozdíl mezi dovozem a vývozem, známý jako obchodní bilance
2.       výnosy ze služeb (pojištění, doprava, cestovní ruch apod.), od kterých se odečítají platby za služby včetně dovozu a vývozu
3.       investiční příjmy v zahraničí, především úroky, dividenda a reinvestované zisky
4.       transfery čili platby od vlády jednotlivcům, např. sociální dávky, podpory nezaměstnaným…
 
Kapitálovým účtem rozumíme zaznamenané transakce týkající se kapitálových nákupů, např. soukromých či vládních nákupů cenných papírů nebo nejrůznějšího průmyslového zařízení. Kapitálový trh pak představuje systém obchodování vládními a firemními cennými papíry (dokumenty osvědčujícími vlastnictví finančně vyčíslitelných aktiv, jako jsou obligace, tedy stvrzenky o vládním nebo firemním dluhu spláceném obvykle pevnou úrokovou sazbou a v pevně stanovené lhůtě, či akcie, tedy podíly na upsaném kapitálu, reprezentující právo na příslušný podíl majetku společnosti stejně jako právo na podíl na zisku této společnosti ve formě dividend), jehož účelem je získávat finanční zdroje pro realizaci dlouhodobých plánů jak politických, tak podnikatelských.

V současnosti do platební bilance zahraničního obchodu zahrnujeme dále finanční účet, účet chyb a opomenutí, příděl zvláštních práv čerpání a rezervy a příslušné položky.
Finanční účet informuje o:


        I.            bilanci přímých investic
      II.            bilanci portfolio investic
    III.            bilanci finančních derivátů
    IV.            bilanci ostatního dlouhodobého kapitálu
      V.            bilanci ostatního krátkodobého kapitálu




Investiční portfolio představuje souhrn akcií a dalších cenných papírů jednoho investora. Finanční deriváty jsou produkty omezující riziko spojené s nákupem a prodejem. Patří sem termínové obchody, umožňující nákup i prodej zboží či aktiv za pevnou cenu před termínem dodání, čímž je umožněno vyhnout se pozdějším výkyvům cen či směnných kurzů. Dalším příkladem finančních derivátů jsou tzv. swapy, tedy operace, při nichž jsou pohyblivé úrokové sazby nahrazovány pevnými nebo naopak. Účelem je zde minimalizovat úrokové riziko.

Účet chyb a opomenutí představuje nejrůznější odchylky, které mohou vzniknout v důsledku neúplných informací týkajících se zahraničního obchodu.
Fakticky je samozřejmá rovnováha platební bilance.