Protekcionismus versus svobodný obchod
Proces směny (naturální, posléze peněžní) bude v dějinách lidstva vždy představovat jeden z hlavních způsobů obživy a zároveň poslouží vedoucím činitelům jako účelový prostředek vyjádření moci. Státy chtějí chránit tuzemský průmysl před zahraniční konkurencí, a tak vytváří obchodní bariéry – celní poplatky či dávky uvalené na dovoz, jež zvyšují prodejní cenu takto zatíženého zboží, a také kvóty, stanovující množstevní omezení dovážených produktů vybraných druhů.
|
KLADY PROTEKCIONISMU Domácí výrobci čelí menší konkurenci. Stát zlepšuje svou obchodní bilanci; převažují tržby z vývozu. Nová tuzemská odvětví jsou chráněna do doby, než se stačí plně rozvinout. |
Zvýšená průmyslová výroba vede k rozšiřování odvětví služeb v oblastech, jako je bankovnictví, nákladní přeprava a pojištění. Zaměstnanost stoupá a jednotlivá odvětví najímají nové pracovní síly, aby dostála nárokům rozšiřující se výroby a okruhu služeb.
|
ZÁPORY PROTEKCIONISMU · Další země mohou na takováto opatření reagovat obdobnými obchodními regulemi. · Některá domácí odvětví mohou nabýt až monopolního postavení, potlačující malovýrobní produkci. · Tuzemští spotřebitelé se musejí spokojit s menším výběrem a vyššími cenami. |
STŘÍPEK z HISTORIE:
Slezsko patřilo do první poloviny 18. století k hospodářsky nejrozvinutějším oblastem habsburské monarchie. Po prohraných slezských válkách v letech 1740 – 1742 a 1744 – 1745 však 90 % území Slezska připadlo pruskému království. Následnou celní a obchodní válkou mezi Pruskem a habsburskou monarchií pak trpěly obě části Slezska. Jelikož Prusko neplatilo až do vyhraných slezských válek za ekonomicky silnější zemi, rozhodl se jeho král Fridrich II. využít získané slezské území jako odbytiště výrobků braniborských dodavatelů a zároveň jej ekonomicky vykořisťovat pravidelným zvyšováním daňových výnosů.
Ke zvyšování světové výroby vede mezinárodní obchodování zbožím bez obchodních překážek. Světová obchodní organizace (WTO) usiluje od roku 1995 o odstranění bariér v celosvětovém měřítku.
|
VÝHODY SVOBODNÉHO OBCHODU Spotřebitelům bývá k dispozici širší sortiment zboží. Ceny nabízeného zboží bývají často nižší. Posiluje se specializace jednotlivých zemí na určité druhy služeb. |
Volný obchod se prosazuje převážně v rámci určitých seskupení, nikoliv celosvětově. Skupina zemí se snáze vzájemně dohodne na odstranění kvót a cel, které jsou nadále uplatňovány vůči nečlenským zemím. Příkladem je Severoamerické společenství volného obchodu (NAFTA) Kanady, USA a Mexika. Evropská unie je pak příkladem seskupení, kdy se členové dohodly na zrušení vzájemných celních překážek a vytvořily společné clo vůči ostatním. Zde se vedle možností volného obchodu rozvíjí též společná bezpečnostní, dopravní či zemědělská politika.
|
NEVÝHODY SVOBODNÉHO OBCHODU – Vývoz může být postupně převýšen dovozem. Ze země jsou odčerpávány finanční prostředky určené k platbám za zahraniční zboží. – Jestliže lze určitý druh zboží vyrobit v jiných destinacích s nižšími náklady, domácí průmysl může dříve či později narazit na konkurenci levnějších dovozů. |
Rozšiřující se nároky výroby a okruh služeb pozitivně působí na růst zaměstnanosti každé ekonomiky.